Roadtrip po západě USA – 1. týden

Západní Amerika pro nás byl splněný sen. A přirozeně jsme z toho chtěli vytěžit co nejvíc. Pár měsíců před odletem jsme sedli k počítači a hledali, plánovali, počítali. Nakonec jsme zvolili kompromis mezi zážitky a pohodlím, jako to děláme obvykle. Rozhodli jsme se letět do Los Angeles, tam si půjčit auto a vyrazit na tři týdny.  Během nich jsme ujeli 10 000 km, někdy se vztekali, ale 90 % času byli naprosto nadšený. Pochopíte proč.

Co si zařídit před cestou?

  • ESTA
  • Cestovní pojištění
  • Rezervovat auto

1. den – Los Angeles

Z Prahy jsme koupili letenky s KLM. Cestujeme s nimi rádi, navíc se v Amsterdamu dobře přestupuje. A za 11 krásných hodin nad oceánem a Amerikou jsme přistáli  v Los Angeles.

Fronta na imigračním byla poměrně dlouhá, ale za hoďku bylo hotovo. Před terminálem jsme si odchytili shuttle bus, který jezdí zdarma a zamířili do Alama.

Půjčení auta v Alamu

Dá se říct, že není nic jednoduššího. Auto jsme měli rezervované přes Rentalcars.com – cena vycházela lépe, včetně nějakého základního pojištění. Přišli jsme k přepážce, ukázali vytištěnou rezervaci, pán nám nabídl pár „extra“ – což jsme nechtěli a poslal nás směrem k mini vanům – tam jsme si mohli vybrat z nabídky asi 10 různých aut, všech ve skvělém stavu. Vzali jsme Dodge Grand Cherokee, který měl najeto přesně 4 míle.

Vyrazili jsme rovnou do San Diega, LA si necháváme na konec. V tu chvíli se pro nás stává Californie zemí kolon. I přes 5 pruhů stojíme. Po pár hodinách dorazíme do San Diega.

První noc jsme zvolili ubytování v motelu, abysme si po cestě odpočinuli a přizpůsobili si auto na další cestu. Ubytováný jsme byli v Berskhire Motor Hotel můžeme jenom doporučit.

2. den San Diego

Ráno začalo dost brzo, jet lag udělá svý, takže jsme si vygooglili nejbkižší Walmart 24/7 a jeli koupit matračku do auta, taky něco k snědku, chladící box a tak dál. Dneska totiž začínají naše noci na benzínkách a v kempech.

Pak jsme se sbalili z hotelu, nasnídali se a jeli na památník, kterej nám doporučil pán z recepce. Patřil do amerických národních parků, byl to první, který jsme navštívili, takže jsme si hned koupili pass za 80 dolarů – pomůže to ušetřit pár desítek doláčů. Pak jsme chtěli jet na surfařskou pláž La Jolla, ale nebylo moc hezky a byla to trochu zajížďka, takže sme se rozhodli rovnou vyrazit na cestu směr Joshua Tree National Park.

Cesta byla krásná, pořád bylo na co koukat. Postupně se oteplovalo a oteplovalo, až se teplota vyšplhala asi na 38 stupňů. Zastavili jsem na přelvečení, focení a natáčení. Naše cesta vedla až do Palm Springs, když jsme byli takovej kousek tak už jsme to museli vidět. Stavili jsme se na kafe a pak se ozval hlad. Vsadili jsme zase na Five Guys, ale překvapivě to nebylo tak dobrý jako den předtím.

Pak nadešel čas zkusit ulovit kempovací místo v Joshua Tree National Park.

Jak se kempuje v USA?

Ve státních kempech, které jsou nejlevnější, nebývá recepce. Funguje to tak, že člověk objíždí jednotlivý kempovací místa hleda ta, která nemají připnutý žádný lísteček jsou volná. Naše první zkušenost? Našli jsme místo, kde lísteček sice byl, ale né vyplněnej. Konzultovali jsme to se „sousedy“ a vyplnili sme si ho my, že by to mělo bejt v pohodě. Došli jsme zaplatit 15 dolarů do schránky a pak sme se museli vydat zase trochu zpátky do Walmartu pro pumpičku na matraci a véču. Jak jsme přijeli do kempu, zjistili jsme, že je na našem místě stan. Tehdy jsme zjistili, že lísteček by sice vyplněnej být měl, ale prakticky stačí, že tam jenom je. Nicméně kempovací místa jsou velká a může na nich stát několik aut a X lidí. V pohodě jsme se domluvili, že tam holt přenocujeme všichni. Nakonec z toho bylo docela příjemný povídání.

JOSHUA-TREE-NATIONAL-PARK

3. den Joshua Tree

Kolem osmý už jsme frčeli po parku dál. Nejdřív to vypadalo všude stejně jako u nás v kempu. Potom jsme viděli místa, kde bylo jen spousta kaktusů (prej jedovatých, dokonce tam byla i lékárnička na první pomoc), pak už zase byly jenom hory a nikde nic.. Než jsme dojeli do spodní části, vzalo nám to asi dvě hodinky pohodový cesty.

No a teď sedíme v autě a míříme na Hoover Dam, asi největší přehradu světa. K Hoover Damu jsme úspěšně dojeli, projeli ho, zaparkovali, pochodili a moc se nám tam líbilo. Dohnal nás ale hlad, takže jsme si ještě rychle vyběhli na most, který spojuje Arizonu s Nevadou a vyrazili na čínu. Cestou na nás číhala cedule značící kemp, vypadalo to tam moc hezky, takže sme se tam zajeli podívat a jedno místo ukořistili. Za 20 dolarů, sice tam nebyli sprchy (a to už jsme ji fakt potřebovali!), ale bylo tam Wifi.

HOOVERDAM

Kemp byl zde –Lake mead rv village

Na véču jsme objevili skvělou Pandu express, která se vám bude hodit, pokud nechcete tolik utrácet za jídlo. Bohatě nám stačil jeden talíř napůl, pokud jsem si fakt každej dali svou porci, museli jsme si to vzít s sebou. Potom jsme dojeli na nejbližší travel stop, skoro k Vegas – město jsme viděli už dost zřetelně z dálky, ale ještě si ho schováváme napozději.  Tam jsme si dali sprchu. Stojí 10 dolarů, můžeme do ní oba a koupelny vypadaj krásně! Cestou zpět jsme se stavili ve Walmartu doplnit zásoby a pak už jsme usnuli jak mimina. Akorát jsme zjistili, že nám utíká naše úžasná nafukovací matrace. Poučení? Kupujte kvalitní!

4. den – Grand Canyon

Ráno se do prostředí kempu vstávalo krásně, kolem nás bylo nádherný prostředí, modrý nebe, palmy.. Takže jsme nikam nespěchali, zavolali do Čech, nasnídali se a měli pohodu. Pak nás čekal čtyřhodinový přejezd do Grand Canyonu.

K němu jsme dorazili kolem jedný hodiny, zaparkovali na prvním parkovišti a vyrazili si to projít pešky. Podle mapičky jsme došli asi tak do půlky, pak jsme se vraceli.

Překvapení pro mě bylo jak je to strašně obrovský. I když to má člověk před sebou, pořád to působí jako nějaký obraz. Hodně jsme fotili, natáčeli, šplhali na vyhlídky. Až kolem čtvrtý jsme se vrátili do auta. Před námi je cesta k Horshoe Bend a do města Page, odkud zítra vyrážíme do Monument Valley… Ale kde dneska budeme spát, to netuším.

Horseshoe Bend jsme stihli přesně na západ slunce (perfektní načasování, jen se připravte na provoz jako na Václaváku). Mysleli jsme, že jenom vyskočíme z auta a hned tam bude vyhlídka, ale nakonec jsme museli jít asi půl hoďky pěšky, což by nevadilo, ale šli jsme po písku a foukal šílenej vítr… takže písek z vlasů dostáváme ještě teď.

Koukali jsme na výhled, fotili, pak si na chvíli sedli „do závětří“, který vydrželo asi čtyři minuty. Když jsme se dostatečně pokochali, vyrazili jsme do Page, kde jsme chtěli zkusit kemp.

Kempování – PAGE LAKE POWELL CAMPGROUND

Naštěstí pro nás měli volný místo, jelikož jsme měli jen auto a ne stan. Za 23 dolarů měli i bazén, prádelnu, sprchy a wifi zdarma. Využili jsme jen ty dvě poslední. Potom co sme ukořistili místo a dali sprchu, sme jeli ještě do Walmartu. Měli jsme dost hlad, takže jsme si řekli, že zkusíme Taco Bell, ať víme o čem v Přátelích pořád mluví. Dali jsme si nějaký menu za 5 dolarů – dvě placky a jedno takový burrito a skořicový spirálky. Bylo to docela dobrý, ale nebylo toho moc.

Pak jsme si to v autě uspořádali a uhlehli ke spánku. V noci byla šílená zima a čím dýl jsme spali, tím to bylo nepohodlnější.

5. den – Monument Valley

Ráno jsme se nasnídali a byla docela zima. Kolem půl devátý jsme se vydali na cestu do Monument Valley, která nám zabrala asi dvě hoďky. Naštěstí bylo na co koukat, párkrát jsme zastavili na focení, jednou na redbullek a taky natankování – zatím tam měli nejlevnější benzin z celé cesty.  Vůbec nám tady nefungujou karty, teda vůbec nefungujou na benzinkách, jinak skoro všude, občas ale ne, přestože s sebou máme debitní i kreditní karty. Takže na benzínce si musíme chodit předplatit, za kolik budeme tankovat a nahlásit číslo stojanu, kam to mají pustit.

Do Monument Valley se platí extra vstup 20 dolarů, protože území patří indiánům, Navajům. Člověk to může buď projet sám, nebo si koupit průvodce s Jeepem a ten ho proveze. My jsme samozřejmě vyrazili naším Dodgíkem. Cesta byla dost šílená, hrbolatá, prašná a muselo se jet fakt pomalu a opatrně (většinou je Monument Valley vyjmuté z pojištění, takže pokud se vám tady s autem něco stane, je to na vaše triko). Ale všechno jsme zvládli, viděli jsme krásný výhledy, x-krát zastavovali a byla to fakt nádhera. Nevěřila bych, že je to opravdu tak červený.

Asi po dvou hoďkách jedeme zase dál, tentokrát do Valley of Gods. Navigace nás vede na dost šílenou cestu. Jestli tam v Monument Valley byla hrbolatá tak tohle byl úplnej tankodrom. Opět, krása! Nakonec do navigace dáváme Arches National Park, kde bysme snad mohli ulovit kemp. Držíme si palce!

KEMP MOAB – Slickrock Campground

Kousek před parkem jsme našli kemp se sprchama, asi za 33 dolarů. Jen jsme se rychle ospršili, osvěžili a vyrazili jsme do Moabu na něco k snědku. Vybrali jsme si takovou hezkou restauraci, která měla nahoře i patro, takže jsme mohli koukat po okolí. Dali jsme si skvělý burgery s ještě lepšíma hranolkama.

Pak jsme opláchli auto na vapce, aby nám na něm ten červenej prach zas tolik nezaschnul a frčeli spát.

6. den – Arches National Park

Po naší klasický snídani (zelča, šunčičky,…) jsme vyrazili do Arches National Park. Byli jsme překvapený, kolik tam hned ráno bylo lidí. Na vyhlídkách jsme cestou tam nezastavovali a jeli jsme rovnou k Delicate Arch, kde jsme věděli, že se chvíli půjde pěšky. No, výstup to byl slušnej. Asi 3x jsme si myslela, že už musíme bejt nahoře a ono pořád nic! Nakonec jsme to asi po třičtvrtě hodině vyšli, podívali se a začalo krápat. Protože jsem s sebou měla notebook, vyrazila jsem svižným krokem zpátky k autu (aby mě Mára asi tak po 10 minutách doběhl).

Z Arches jsme vyrazili směr Salt lake city. U města jsme si dali Five Guys, kterých sme se tímhle oficiálně přejedli a už tam nechceme. Dorazili jsme až do centra Salt Lake, kde je Kongres, na schodech udělali fotky města a popojeli ještě až k jezeru.

Kolem jezera byl hroznej smrad, nohy se nám probořili do písku, ale výhled byl krásnej.

Protože bylo teprve šest hodin, zvažovali jsme, jestli si nevzememe nějakej motel, abychom si trochu odpočinuli. Ale rozhodli jsme se přespat na travel stopu, poprvé. Protože jsme měli čas, dali jsme do navigace ten vzdálenější a na místo dorazili tak v 10 hodin. Cestou jsme se totiž ještě stavili ve walmartu, pro novou matraci (první bohužel nevydržela)  a AUX kabel, abychom si mohli pouštět písničky z mobilu – pokud si budete půjčovat auto na dlouhý cesty, AUX se fakt hodí!

Na benzínce jsme si dali za 12 dolarů sprchy, který byly zase moc hezký a k véče kombo pizza + křidýlka – to zas tak moc dobrý nebylo. Pak jsme nafoukli matraci, přeuspořádali auto a zalehli. V noci jsme museli 2x přitápět, protože byla taková zima, že se tam nedalo vůbec spát.

O dalších dvou týdnech si můžete přečíst přímo tady >>

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s